Letos je to 80. let poté, co nebojácní Čechoslováci se postavili několikanásobné německé přesile při obraně kasáren. Obraně velel kpt. Karel Pavlík, kterého následně popravili v Mauthausenu. V kasárnách byli především nováčci, kteří nastoupili 14 dnů před německou okupací. I přesto se dokázali statečně bránit německému vojsku. Kvůli smířlivé české politice neměli naši vojáci dostatečné množství munice ani vybavení. I tak se jim podařilo odrážet útoky německých útočníků. Na naší straně bylo pár lehce raněných vojáků. Na straně wermachtu se odhaduje, že bylo 6-18 padlých.
Po půlhodinové bitvě bylo po všem. Naši vojáci byli nuceni se vzdát. I když od začátku věděli, že nemohou dlouho čelit takové přesile, přesto se nebáli nasadit život pro obranu vlasti. Němci se tento čin snažili dlouho tajit z politických důvodu.
Dnes na místě Czajankových kasáren stojí jen pomník s informační tabulí. Malou vzpomínkou na obranné složky může být akorát policejní stanice naproti přes cestu.
Díky vojákům z 8. pěšího pluku Slezského můžu být hrdý, že jsem Čech a v naší historii se najdou lidé jako kpt. Pavlík nebo por. Martínek, kteří ukázali odvahu, charakter a nebojácnost, což jsou vlastnosti, které mezi lidmi dnes moc chybí.
Blíže k tomuto tématu najdete v mém prvním článku o Czajankových kasárnách zde.
Leave A Reply