Tátovo pevné objetí

Po delší odmlce – šuplíkové tvorbě – jsem zpět se článkem o mém tátovi. 17.6. je den otců. Ač to není až tak “populární” svátek jako je MDŽ, tak si myslím, že jeden den za to stojí věnovat svému tátovi.

Obecně si myslím, že postavení táty se v době dost mění. Dříve byl otec ten, kdo nosil peníze do chalupy a byl ten „pán domu“. Někde to možná ještě teď funguje, ale častěji se setkávám s metropolitním pojetím muže, táty, který má rovné postavení s ženou, mámou. Tedy, není to vyloženě ten überman, který bouchá pěstí do stolu.

Myslím, že do podobného moderního pojetí muže-tatínka patří i ten můj. Ostatně i můj děda tam patřil.

Nikdy nás se segrou nebil, nebo nekřičel. Pokaždé měl s námi svatou trpělivost. Ono, když pracujete ve školství, tak ji máte dobře vycvičenou. Vždy se snaží věci řešit s chladnou hlavou.  Jak říká teta, nikdy ho nic nerozhází a nenechá se snadno vytočit, ale když se vytočí, tak to stojí za to. Vzpomínam, že jsem jednou (a naposled) dostal takového facana, že jsem měl přes ucho proužky od prstů. Myslím, že ho to i tenkrát mrzelo, že mi dal facku. Na druhou stranu někdy taková facka je lepší než tisíc slov.

Vždycky se mi na něm líbilo, že je takový multifunkční táta a že se vyzná ve věcech. Například v létě u vody mi pomáhá luštit křížovky, protože některé výrazy jsem v životě neslyšel. Nebo třeba vaří, hlavně o prázdninách, kdy je sám doma. Nejlepší jídlo, které umí udělat je grilované maso a vánoční rybí polévka.

Mám rád když občas vzpomene zážitky z vojny. Vzpomínam si, že když jsem byl menší a táta mi povídal jak byl na vojně v Popradu pod Tatrami, tak jsem byl na něj pyšný, protože byl kapitán a vedl svoje družstvo. Aniž bych věděl, co to znamená, ale zdálo se mi, že je to důležitá funkce.

Hrdý na tátu jsem byl ikdyž byl ředitel na základní škole v Nezdenicích. Myslím,že i teď,po několika letech co už tam není, ho mají v Nezdenicích pořád rádi. Pomohl tam zrekonstruovat školu a celkově posunout tu školu v té době zase o kousek dál.

Na to, že letos oslavil šedesátiny, tak vypadá pořád dobře. Nejradši jsem když jedeme někam spolu na kole a je jedno kam. Je to super relax a hlavně máme nějakou společnou činnost. Protože moc času na sebe přes týden nemáme, tak jsem za každou vyjízďku rád. Každý rok jezdíme na týden v červenci na týden se známýma na kola. Je to jeden z nejlepších týdnů v roce.

Dědovo přání bylo, abychom k sobě měli pěkný vztah, protože sám věděl, jaké to je bát se vlastního tatínka. Já myslím, že dědečkovo přání plníme na 100% a že i někdy po menších neshodách si vycházíme vstříc. Když mě táta objal, jak jsem mu přál k šedesátým narozeninám, tak jsem si uvědomil, jak moc pro mě znamená.

Na závěr jsem dávám text písničky, kterou mě naučil děda. Pokud by věděl někdo autora nebo měl nahrávku v rozumné kvalitě, tak mi udělá obrovskou radost :))

Píseň tatínkovi.

1) Pověz mi Táto můj, proč letí tak ten čas, že už ti postříbřil na skráních ten tvůj vlas. A řekni, proč na Tvých tvářích už vrásky máš? Když Táto v mých očích mladý se pořád zdáš … .

Ref: Pověz mi Táto můj, pověz mi tatínku, jakou máš na mládí nejhezčí vzpomínku?A jestli mámu mou máš stejně tolik rád, tak jako tenkrát, když ještě jsi býval mlád.

2) Já každou tvou si odpověď do srdce dám, jako poklad si je uschovám, vždyť Ty si Táto můj nejlepší kamarád, ten který nezradí a vždycky má mě rád /2x a vždycky má mě rád…/