Etiketa u lékaře

Po dlouhé době jsem byl u mé praktické doktorky, protože tady ty nárazovité změny teplot mě neudělaly dobře. 

Naštěstí k lékaři moc často nechodím, pokud to není potřeba. Ťuk ťuk na dřevo. Byl jsem docela překvapený, jak se změnila kultura v čekárně. 

Když jsem byl malý a čekal jsem s maminkou v čekárně, tak byste slyšeli spadnout špendlík. Teď jsem si připadal jak v debatním kroužku pro maminky. Nehledě na to, když vám zazvoní telefon, tak je slušné hovor buďto odmítnout nebo z čekárny odejít pryč. Vězte, že nikdo není zvědavý na vaše soukromé hovory. Apropos pokud jdeme k lékaři, tak je ohleduplné si telefon vypnout nebo alespoň ho dát do tichého režimu. 

Mějme na paměti, že v čekárně nejsme sami. Buďme ohleduplní k ostatním. Není trapnější chvíle, když vás doktor vyšetřuje a vám začne zvonit telefon. 

Vždy je dobré se ujistit, kdo je poslední na řadě, když vcházíme do čekárny. Setkal jsem se také s tím, že na dveřích ordinace je cedulka:”Pořadí pacientů určuje lékař!” Někdy mi přijde, že lidé neumějí číst. Na dveřích je lístek:”Prosím neklepejte, vyčkejte na vyzvání sestry.” No a co udělá postarší paní, které by ještě zrak mohl jakž takž sloužit? No ťuká do dveří, jako by šlo o život. Možná jde o život tomu pacientovi, kterého tam ošetřují. Samozřejmě, že to nedělají jen postarší lidé. 

Chápu, že se vám v čekárně nechce čekat, ale věřte, že ta sestra se chodí podívat do čekárny docela často. Pokud si potřebujete nechat napsat jen prášky, tak to určitě vydrží 10 minut. 

Buďme navzájem k sobě ohleduplní, ať už jsme v divadle, na silnici nebo v čekárně. Mějme na paměti, že nejsme ve společnosti sami.