Úvodem dalšího článku uvedu můj nový seriál článků, který jsem nazval RESPEKT. Jedná se o pár článků, které na sebe nenavazují, ale spojuje je jedna věc a to je můj respekt, uznání a obdiv. Celkově, že si těch lidí vážím, buď za to jací jsou, nebo třeba za to, co dokázali. Typ lidí jako je Muž Cti dokáže respektovat a uznat ostatní lidi. Tento první díl bych chtěl věnovat své nejmilejší sestřicce – July.
Vzpomínám si když jsme byli s July mladší, a asi jako každý sourozenecký pár, jsme si dělali naschvály a různou další neplechu. V té době by mě nenapadlo, že si dnes budeme tak blízcí, za což jsem dnes hodně rád.
Různých reportáží a rozhovorech o
ségřiných obrazech bylo docela dost, proto tento článek pojmu malinko
jinak. Z pohledu toho mladšího bratra, který měl prej tu cestičku už
prošláplou. No nevim :D.
Když „Sis“ chodila na UMPRUMku do
Uherského Hradiště, tak to jsem byl ještě malá větvička, ale vzpomínám
si, že si na maturitu šila vlastní šaty. Bodejť by ne, když chodila na
textil. Když pominu rok na VOŠ v Praze, tak studovala malbu na VŠVU v
Bratislavě, kde to všechno začalo.
Bohémský život, vyznání
mámvpičialistické, prostě umělci, ale malovat uměla už v té době. Já,
ikdyž uměním nepolíbený a nevzdělaný, se mi vždycky její obrazy líbily.
Měly svůj smysl, důvtip, který se přenáší až do dnešní doby a tvorby a
hlavně, kterému i já, neznaboh umění, rozumím. No minimálně dokážu
rozpoznat, jestli se me to líbí a nebo ne:D.
V této sféře „byznysu“ je důležité mít nejen dobrou ruku a oko, ale mít taky odběratele, což je v podstatě zásadní. Pokud jste dobrý hudebník, ale nikdo vás nezná, nekupuje vaše CD, tak můžete akorat hrát si u táboráku na chatě. Stejné je to podle mě i v malování. I díky tomu, že July šla tomuto naproti a tvrdou prací dokázala svůj talent „prodat“. Dostala možnost namalovat největší obraz od žijícího autora na Slovensku, který visí v Tatrách v Hotelu Kempinski. Jmenuje se Sedm Žlutých Tulipánů, resp. Sedem Žltých Tulipánov. Je na něm lienka (beruška) a kdo ji najde, dostane prý na recepci šampaňské (neplést se sektem). Nedávno tento obraz obdivoval i známý slovenský cyklista Peter Sagan. Díky tomuto obrazu se July proslavila na celém Slovensku. Je to jako s hudebníkem. Uděláš povedený song a může tě to vynést až na vrchol. Ano, je to taky o štěstí, ale pokud tomu štěstí nejdeš naproti, nemůžeš nic získat.
Klidná urputnost a vytrvalost, která přináší ovoce v podobě uznání, a to v celosvětovém měřítku. V USA, Izraeli, Itálii a jiných. Je jen málo lidí, kteří si jdou za svým snem, tak jako moje ségruš. Někdy až moc skromná a pokorná, ale to máme asi v rodině. Za to co dokázala, v tak mladém věku se člověk nemusí stydět. Ba naopak! Dnes už méně bohémská, zato s vytříbřeným postojem k životu, dává svým obrazům smysl, který se nedá zkopírovat. Pevná osobnost se nepozná v dobrých časech, ale v těch méně dobrých. Zase se ukázalo, že moje milovaná July není z lipového měkké pro dřeva, ale z tvrdého dubu! Co s noblesou překoná jakoukoliv haluz, která je přes cestu – byť se jedná o zdraví. Ani nemoc neohne pevnou halůzku, která s pozitivním myšlením, „našim“ super smyslem pro humor a aristokratickou společnicí Pepsi míří dál k novým zítřkům, které mají chuť japonských sakur nebo zlatavé Svíčkové.
P.S: zůstaň optimistická, svobodomyslná, haluzově humorná a ikdyby si byla na kraji světa, tak Tě nikdy nepřestanu mít rád… .
Brůdr
You might also like
Leave A Reply